Covid vs. sport dětí

Covid vs. sport dětí

Ve sportovním prostředí už od března vládne chaos a to zejména kvůli absenci výkladu protiepidemických nařízení. Mediální výstupy ministra zdravotnictví byly příliš často v rozporu s následným zněním v písemné podobě. Kromě sportovců samotných se tyto kroky přímo týkaly hlavně sportovních funkcionářů, organizátorů a v neposlední řadě rodičů.

Začátkem komplikací pro tělovýchovné jednoty a sportovní kluby bylo nařízení testovat zaměstnance. Ve většině případů se jednalo o jednotlivce - správce sportovišť, kteří udržovali trávník či uklízeli halu.

Sportovcům svitla naděje začátken dubna, kdy byla vypuštěna informace, že dojde k rozvolnění a na venkovním sportovišti se bude moci trénovat ve 20 lidech a v 10 lidech na vnitřních sportovištích (spolkem organizovaných), s tím, že soutěže nebudou umožněny. Počáteční euforie sportovců neměla dlouhé trvání, neboť hned od pondělí, kdy měla tato nová pravidla fungovat, došlo ke změně. Sport pouze pro 12 lidí na stanovišti po dvou za podmínky negativního antigenního testu. Po tiskové konferenci vlády zavládla radost, a to když ministr zrušil povinnost testů a respirátorů a upřesnil podmínky na šest dvojic na jednom sportovišti s rozestupy 10m. Bohužel tím to celé skončilo.

Ze souboru pěti krátkých vět měly bez jasného výkladu či definice sportoviště TJ a SK zorganizovat přípravu sportovců. Stávalo se tedy to, že na fotbalovém hřišti o rozměrech 100 m x 60 m bylo dvanáct fotbalistů v šesti dvojicích s rozestupy 10 m mezi dvojicemi. Stejný počet sportovců za dodržení totožných podmínek rozestupů byl však i na poměrně menším hřišti. Mediální výstupy pana ministra, kdy schvaloval tréninky, které mu ukázala reportérka na telefonu, i když zcela očividně neodpovídaly tomu, co bylo dáno písemným opatřením, tomu nasadily korunu.

Svazy nevěděly, jak zpracovat metodiku trénování do jednotlivých klubů, protože otazníků přibývalo. Přibývalo případů, kdy si TJ či SK stěžovaly, že jim obecní správa nemovitostí (pod kterou často spadají sportoviště) nedovoluje vstup na sportoviště, a to s ohledem na chybějící výklad ministerstva zdravotnictví, které jej slibovalo v podstatě až do dalšího „rozvolnění“ a pak stále dokola. S dalším týdnem došlo k rozvolnění rozestupů z deseti na šest metrů mezi dvojicemi. Dodnes nevíme, jak na tento rozestup přišli a o jaký výzkum se opírá. Zároveň byla zveřejněna definice profesionálního sportovce, protože kluby zakládaly smlouvy se sportovci na jednu korunu, aby jejich svěřenci měli lepší podmínky pro sportovní přípravu.

Skoro na konci dubna přišla informace o balíčcích, na základě kterých mělo záviset rozvolňování na počtu nově nakažených. V tu chvíli opět zavládla radost, neboť z balíčků bylo patrné, že sport bude široce povolen při trvajícím klesajícím trendu šíření viru, zejména pak v sedmi krajích, kde byl klesající trend nejvyšší a které jako jediné byly zmíněny v novém opatření. Zároveň došlo k změně pravidel, kdy trénovat šlo ve dvanáctičlenných skupinách, kdy na každého připadne 15 m2 plochy sportoviště včetně utkání, nikoliv však mezi kluby. To však neplatilo pro zbývající kraje, kde nikdo pořádně nevěděl, jaká platí pro sport pravidla, neboť tyto kraje opatření nezmiňovalo.

Začátkem května došlo k otočce o 180°, tou bylo zavedení testů. Zde nastala tragikomická situace, kdy děti, které doposud zcela organizovaně trénovaly ve skupinách po dvanácti, najednou mohly trénovat jen na základě negativního testu ze školy nebo čestného prohlášení od rodičů. Problém však byl, že děti na základních školách chodily do škol v rotační výuce, středoškoláci nechodili vůbec. Takže buď musely kluby nakoupit testy a děti dodatečně testovat, trénovat děti jen v týdnu, kdy děti chodí do školy, nebo netrénovat vůbec. Co se týče dorostu (středoškoláci), tak testovat na své náklady nebo netrénovat vůbec. V tomto bodě dosáhla frustrace TJ a SK nejvyšší úrovně, protože potom, co zahájily tréninkovou činnost a omezeně trénovaly ve skupinách skoro tři týdny, zase měly činnost zastavit či výrazně omezit.

V jednom týdnu ministerstvo “zaperlilo”. Svým opatřením vlastně zakázalo činnost sportovcům nad 18 let a sportovcům, kteří nejsou organizováni ve sportovním svazu. Jediné rozvolnění je 30 osob na venkovním hřišti. Dorostenecký věk ve sportu je do 19 let, devatenáctiletí nesmí sportovat! Česká obec Sokolská vyzvala ministerstvo, aby upravilo opatření a přidala možnost trénovat i střešním organizacím a spolkům. Sport, který není organizovaný svazem, nesmí trénovat. Dokonce i Česká unie sportu odmítla vydat k opatřením výkladové stanovisko, cituji: „K aktuálně účinnému mimořádnému opatření proto ČUS nevydala výkladové stanovisko. Výkladovým stanoviskem oficiálního textu by došlo ke značnému zúžení možností oproti vládními představiteli mediálně proklamovaným podmínkám.”

Zajímavost, která provázela každý týden mimořádná opatření, byl průzkum iniciativy Restart amatérského sportu, který aktivně vyplňovaly TJ a SK o počtech nakažených sportovců na svých trénincích. Z těchto průzkumů bylo a je patrné, že při sportu nedochází k dramatickému šíření viru. V devatenáctém kalendářním týdnu bylo pozitivních 9 z 23 000 sportovců, o kterých informovaly jejich TJ či SK. Světlé zítřky přišly teprve od 17.5., kdy byla zrušena rotační výuka a konečně dávalo pravidlo testování dětí smysl. Otestují je ve škole a potom můžou na trénink. Alespoň v to jsme doufali. Nicméně tak to nebylo a není, protože děti jsou testované ve škole jen jednou týdně v pondělí a test má platnost pouze 72 hodin, pokud tedy TJ či SK chtějí trénovat děti i ve čtvrtek, už jim musí všem udělat test. Do školy mohou, ale na trénink ne. Testy musí kontrolovat trenéři. Nejsou „osvobozeni“ jako číšníci v restauracích.

Aktuální opatření přineslo alespoň jedno rozvolnění. Je umožněna účast sportovců na tréninku na vnitřních sportovištích. Ministerstvo upravilo i původní omezení sportu osob starších 18 let. Už jsou povoleny přátelská utkání mezi kluby za dodržení podmínek testování.

Čtrnáct dní jsme s ohledem na trvale klesající výskyt nemoci marně očekávali další rozvolnění. Bohužel pro sport venku nepřišla žádná změna, uvnitř došlo k navýšení počtu sportovců. V tuto chvíli probíhá napříč republikou sportovní příprava, utkání, turnaje a zápasy. Sportuje se, nehledě na to, co kdo nařizuje. Radost dětí a jejich fyzický rozvoj má prostě větší váhu. Je k zamyšlení, jestli by nemělo ministerstvo zdravotnictví po výměně ministra navázat kontakt s realitou a přizpůsobit se jí. Nesmyslná a neopodstatněná nařízení jsou totiž naprosto kontraproduktivní.

Sportu zdar!

Ondřej Frejvald
sekretář Okresního fotbalového svazu Rychnov n. Kněžnou
člen výkonného výboru Královéhradeckého krajského fotbalového svazu
příznivec Pirátů

Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu